"Skutečná pohroma je, když nevíte co dělat"

Lidstvo od počátku své existence zápasí s živelným působením přírodních sil.  Ohrožují nás požáry, záplavy, zemětřesení, sopečné výbuchy, laviny, vichřice, tornáda, tsunami apod. Vědeckotechnický pokrok přinesl další velká nebezpečí vzniku mimořádných událostí. Jsou jimy zejména hromadná neštěstí v dopravě, úniky nebezpečných látek, výbuchy, teroristické akce apod.

Veškerá rizika, která nás ohrožují si však člověk uvědomuje obvykle až po nehodě, havárii či přírodní pohromě. Ani tvůrci filmu "Zemětřesení", stejně jako obyvatelé Los Angeles, určitě nepředpokládali, že 20 let po natočení jejich filmové katastrofy se tato katastrofa na tomtéž místě skutečně stane.

Mimořádné události si nevybírají a nevyhýbají se ani naší zemi. Povodně u nás již postihly řadu míst a některá z nich i opakovaně. Obyvatele mnoha z nich snad ani v nejhorším snu nenapadlo, že budou postiženi právě oni.

Většinou si uvědomujeme nebezpečí, která představují velká jaderná a chemická zařízení. Málokdo si však uvědomuje, že například havárie automobilové či vlakové cisterny, které na našich silnicích a železnicích denně potkáváme, mohou představovat větší nebezpečí a ohrozit daleko více osob.

Z rozborů mimořádných událostí všeho druhu vyplývá, že vzniklá panika spolu s neznalostí toho co dělat, způsobí často více ztrát na životech a škod na majetku, než mimořádná událost sama. Proto je ve vyspělých zemích světa kladen značný důraz na osvětu a výchovu obyvatel, na jejich připravenost pro případ vzniku mimořádné události.

Nebezpečí je celá řada a nelze dát vyčerpávající návod co dělat při všech možných mimořádných událostech. Snad je možné alespoň upozornit na možná nebezpečí, dát stručný návod, jak se připravit na možnost vzniku mimořádné události a co dělat, když k ní dojde.

A na co nesmíme zapomenout? - Na běžná rizika, běžného života - těm se dá vyhnout mnohem častěji a můžeme je mít mnohdy pod kontrolou.