Závislosti
Hlavním příznakem závislosti je silná až nepřekonatelná touha po činnosti (sledování televize, gambling), věci (mobil, počítač), jídle (poruchy příjmu), látce (nikotin, alkohol, léky, drogy). Nejčastější příčinou závislosti je chybějící rodinné zázemí, nekvalitní vzory, tlak party, snížená schopnost řešit problémy, mylné sebehodnocení a snížené sebevědomí, zhoršená komunikační dovednost, snížená schopnost navázat a udržet vztah, prožívat lásku, snížená schopnost prožívání prožitků, strach z budoucnosti, zvyšující se společenský tlak na výkonnost, frustrace atd. |
Dítě je závislé na dospělém člověku. Pokud má člověk z dětství zkušenost s láskyplnou péčí rodičů, je to ten nejlepší základ pro zvládání životních nesnází. Z hlediska prevence je tedy důležitá péče, láska a uspokojování citových potřeb dítěte. U dětí mladšího a středního školního věku je nutné zdůrazňovat hodnoty zdraví a učit je zdravému životnímu stylu. Tyto informace postupně přeměňovat v pravidla a návyky. Důležitá je prevence cíleně zaměřená proti škodám způsobeným alkoholem, tabákem a jinými drogami. Čím dříve dítě získá negativní postoj k těmto věcem, tím lépe. Již v tomto věku je vhodné vést děti ke kvalitním zálibám a předcházet nudě, která je jedním z důvodů, kdy starší děti sáhnou po alkoholu nebo droze. Děti jsou ovlivňovány příkladem a názory vychovatelů (především rodičů). |
Hodnoty, které bychom měli dětem vštěpovat
|
Děti se učí z příkladů dospělých
|
Dítě vedené kvalitním příkladem využívání volného času dospělými má tendenci vyhledávat kvalitní zájmy a kvalitní společnost. Měli bychom dětem, které se ještě samy neumí orientovat, nabídnout možnosti zájmových sdružení, sportovních klubů, kroužků při škole či domech dětí a mládeže. Měly by vědět v čem jsou jejich přednosti, v čem jsou jedinečné, a že se za každou cenu nemusí přizpůsobovat svým vrstevníkům. |
Dětem můžeme pomoci
Učitelé a rodiče by měli znát jeden z posledních objevů dětského psychologa Z. Matějčka: pro citový a sociální vývoj dítěte má nečekaně velký význam období tzv. „klidu před bouří“, tj. střední školní věk (8-12 let). Jedná se o období obvykle vyrovnaného harmonického tělesného i duševního vývoje, s rozmanitými zájmy, bez hlubších citů k druhému pohlaví, kdy se ale přesto utváří mužská či ženská identita. Toto období má rozhodující význam pro psychosexuální vývoj a formování životních postojů. |
Poruchy chování, o kterých jsme hovořili, mají společný původ v nepříznivé souhře osobnostních rysů dítěte a výchovných vlivů v jeho prostředí. Některá jednání dětí objeví-li se u mladistvých nebo dospělých mohou být hodnocena jako přestoupení zákona. Děti jsou v České republice trestně odpovědné od patnácti let, to však neznamená, že nebudou potrestány jinak, a že nebudou trestáni ti, co za ně nesou odpovědnost, tedy vychovatelé, tj. především rodiče. |