Záškoláctví
Je to jednání, které lze chápat jako únik dítěte od něčeho, co mu nevyhovuje nebo ho přímo ohrožuje. Chodí-li dítě tzv. za školu je to varovný signál, že se vyskytl problém, s kterým si dítě neví rady. Může to být nefunkčnost rodiny, vysoké nároky na dítě, problémy v dětském kolektivu, dokonce šikana, nezvládání požadovaných úkolů apod.
Rozhodnutí nejít do školy je většinou impulsivní jednání na nějaký problém, který se postupně vytratí a nastoupí strach z prozrazení a návratu. Dítě se dostane do svízelné situace, ve které je mu úzko a trpí. Když pak dojde k prozrazení, cítí dítě úlevu a pokud jej zahrneme výčitkami zklamaných vychovatelů, nikdy se nedobereme k jádru věci, totiž k příčině takového jednání. Její odhalení je však pro budoucnost velmi důležité. Dost často může být příčinou jednání dospělých, nepochopení, přísnost, zbrklá reakce vychovatelů na chování dětí.
Podněty pro práci vychovatele s dítětem, které chodí za školu:
-
zjistit důvody – vztah k vychovateli, dětem, vliv party vrstevníků, přetíženost apod.,
-
pokud je zapotřebí, snížit očekávání na výkon dítěte, rozložit učební zátěž,
-
častěji kontaktovat rodiče a domlouvat společný postup na osobních schůzkách,
-
pokud rodiče záškoláctví kryjí (což je trestný čin), domluvit se s lékařem a od rodičů vyžadovat omluvenky pouze na základě lékařského potvrzení.
Odstranění příčin může být dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci všech zúčastněných. Každé dítě je jedinečná osobnost, která má své slabosti. Je nutné, abychom je pochopili a přizpůsobili svá očekávání a nároky.
O většině nevhodného chování dětí můžeme říct, že je banální. Vážnější formy nevhodného chování jako slovní agrese vůči spolužákům, drzost, neposlušnost, poškozování věcí, fyzická agresivita jsou méně časté, ale mají rostoucí tendenci. Mohou se objevit ve chvíli, kdy je nedostatečná reakce vychovatele na menší problém, který však dítě stále stupňuje. Zkouší, co vydržíme. Jde až tam, kam mu dovolíme.
10 nepravd o záškoláctví
1)
Nepravda - Záškoláci jsou především děti líné, kterým vyhovuje zahálčivý způsob života
Skutečnost – není to tak – záškoláci jsou naopak často fyzicky zruční a pracovití, jsou však citově nejistí a mají zkušenost se školní neúspěšností
2)
Nepravda – Hlavním důvodem záškoláctví je nezájem žáků o vzdělávání
Skutečnost – Výzkumy ukazují, že nezájem o vyučování je až na druhém místě z uváděných důvodů. Téměř každý třetí záškolák však uvádí jako důvod strach z nesplněných školních povinností
3)
Nepravda – Záškoláctví má především skupinový charakter a je spojené s touláním se venku
Skutečnost – pětkrát častěji tráví záškoláci čas doma než venku nebo ve městě. Přibližně asi jen šestina záškoláků tráví svůj čas s kamarády
4)
Nepravda – Nám se to nemůže stát
Skutečnost – Záškoláctví se může objevit v každé rodině, i v té „dobré“!
5)
Nepravda – Záškoláctví se dramatizuje, bylo tu vždy
Skutečnost – Záškoláctví tu bylo, ale za poslední roky se zvýšila tolerance vůči neplnění nejen školních povinností dětí, snížila se kontrola záškoláctví a stoupl počet neomluvených a omluvených hodin
6)
Nepravda – Záškoláctví je spojeno s nižším intelektem žáků
Skutečnost – Pravda je, že nejnižší záškoláctví je na osmiletých gymnáziích, to je ale skupina s výraznou motivací vzdělávat se. Pokud jde o počet záškoláků, je však nízké záškoláctví i ve speciálních základních školách, kde nároky nejen odpovídají schopnostem dětí, ale pozitivní hodnocení žáků není spojeno jen se školní výkonností
7)
Nepravda – Vina je především na záškolácích samých
Skutečnost – Záškoláci pocházejí častěji z neúplných rodin a z rodin nefunkčních. Na tyto skutečnosti nemají záškoláci vliv. Jde často o emocionálně a sociálně narušené děti bez přiměřeného rodinného zázemí
8)
Nepravda – Záškoláctví se téměř vždy odhalí a je spojené s „výchovnými“ opatřeními
Skutečnost – Záškoláci mají poměrně často opačnou zkušenost. Každý dvanáctý uvádí, že se na jeho záškoláctví vůbec nepřišlo a téměř každý třetí tvrdí, že se následně po neomluvené absenci nic nestalo
9)
Nepravda – Nejúčinnějším prostředkem při řešení záškoláctví je důsledná kontrola záškoláků a potrestání jejich záškoláctví
Skutečnost – Ani samotná kontrola nebo dokonce samotné vodění dítěte do školy, ani samotný trest nebývají účinným řešením, protože nejsou zaměřené na příčiny záškoláctví
10)
Nepravda – Škola dělá co může, řešit by to měli jiní (rodiče, děti, sociální pracovníci, policie)
Skutečnost – Někteří odborníci tvrdí, že až třetina záškoláctví souvisí přímo s klimatem ve škole, se způsobem jednání pedagogů se žáky a s neprofesionálním fungováním pedagogů. Na školní klima nemají vliv a nezmění ho ani policie, ani sociální pracovníci.
