Šikana
Šikana je jakékoli chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit, ponižovat nebo zastrašovat jiného člověka či skupinu lidí. Šikana je závažnou agresivní poruchou chování vyskytující se v sociálním prostředí od útlého dětského věku po stáří. Je věkově neomezená.
Francouzský pojem “chicane” znamená malicherný spor, z něhož se postupem času stává systematické trýznění. Šikanování je tedy druhem týrání, které posiluje pocit moci nad obětí. Školní dítě může být vystaveno šikanování ze strany svých vrstevníků i po dobu několika let. Oběť bývá silnějším jedincem nebo skupinou donucena pod hrozbou násilí k jednání, které ji ponižuje nebo jinak traumatizuje.
Tam, kde šikanování dochází, je demoralizována celá skupina dětí. Přihlížením a nečinností k ubližování bezbranným jedincům se učí tolerovat bezpráví, které má často charakter trestné činnosti.
Kdo šikanuje ?
Nejčastěji chlapci, kteří vyrůstají v chladném a odmítavém rodinném prostředí. Rodiče akceptují násilí jako řešení nejrůznějších problémů, tolerují je svým dětem a sami je často tvrdě trestají.
Násilník bývá tělesně zdatný, agresivní k vrstevníkům, verbálně i k učitelům. Může být temperamentní, sebevědomý, bystrý, ale i méně nadaný, všeobecně oblíbený a také vynalézavě krutý.
Obětí šikanování se zpravidla stává dítě, které nemělo možnost naučit se obranným postojům, jinak řečeno zdravé agresivitě. Bývá plaché, úzkostné, pasivní, někdy i tělesně slabší nebo neobratné. Jeho pasivita provokuje často násilníky, kteří “testují” co všechno si bezmocná oběť nechá líbit.
Děti, není hanba se svěřit dospělému, situace se tím rozhodně nezhorší, ba naopak. Vyhledej co nejdříve pomoc u třídního učitele, pedagogického poradce ve škole, s rodiči vyhledejte pomoc v psychologické poradně, kde se naučíte chování v situaci ohrožení.
Trápíš se kvůli šikaně?
O šikaně mluvíme jestliže jeden nebo více spolužáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje jiným. Znamená to, že ti někdo, komu se nemůžeš ubránit, dělá, co je ti nepříjemné, co tě ponižuje, nebo to prostě bolí. Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci, bije tě. Ale může ti znepříjemňovat život i jinak. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě.
Chyba:
- Není v tobě, ale často ve špatných vztazích celé třídy.
- Ostatní jsou k tvému trápení lhostejní, nebo mají strach se tě zastat, nebo se dokonce zlomyslně na tvém neštěstí přiživují.
Pamatuj:
- Nikdo nemá právo ti ubližovat!
- Strach obrátit se o pomoc /dospělí mi nebudou věřit, děti se mi pomstí apod./ je častý a pochopitelný, ale bohužel všechno ještě zhoršuje.
Obrať se:
- Na rodiče, výchovného poradce nebo učitele ke kterému máš důvěru a svěř se. Je povinností nás dospělých tento problém řešit. Jedná-li se o opakované potíže, tak na ně většinou děti samy nestačí a často dochází k jejich zhoršování.
- Na Linku bezpečí, bezplatně můžeš volat na telefon 116 111.
- Na linku bezpečí lze volat anonymně.
- Lze využít i anonymní chat na webových stránkách.
Jak postupovat, když je dítě šikanováno?
U každého dítěte se mohou objevit příznaky, které budou nasvědčovat, že by mohlo jít o jeho šikanování. Ideálním stavem je, když dítě samo přijde a svěří se vám se svým problémem. V tu chvíli musíte dítě povzbudit, pochválit ho, a rozptýlit jeho obavy o tom, že žaluje. Vyzvedněte naopak jeho sílu a odvahu sdělit tyto závažné skutečnosti. Utvrďte své dítě o tom, že má ve vás naprostou oporu, že vám může maximálně důvěřovat, a že jeho sdělení berete vážně a bude to řešit. Odložte veškerou práci, není nic důležitějšího, než situace vašeho dítěte. Pochopitelně, že odlišíte např. běžnou klukovskou šarvátku od skutečné šikany.
Co tedy udělat:
Zjistěte od dítěte dopodrobna, co se stalo, kdy se to stalo a kde. Vyptejte se, kdo všechno byl situaci přítomen. Je důležité, aby rozhovor s dítětem probíhal v atmosféře důvěry a podpory.
Poskytněte dítěti veškerou ochranu (např. při cestě do školy a ze školy, i za cenu, že se budete uvolňovat z práce - viz zákony ČR).
Poskytněte dítěti dostatek péče, více s ním komunikujte, věnujte se mu ve volném čase, odjeďte na chatu, chalupu či k prarodičům.
Nemáte-li jistotu, že dítě nebude ohroženo během pobytu ve škole, ponechejte dítě doma, ale pozor – zvažte, zda v jeho situaci může být samo.
Znovu ubezpečujte dítě, že udělalo dobře, že vám vše sdělilo, mluvte s ním více než dříve.
Zhodnoťte a to velice kriticky, co mohlo vyvolat stav, který skončil šikanou. Neobviňujte pouze školu, nastavte si „zrcadlo pravdy". Neomlouvejte sebe, ani své dítě. Se svým zjištěním se v první fázi dítěti nesvěřujte, ale připravujte nápravu.
Hledejte, jak dítěti dále pomoci prostřednictvím příslušného odborníka.
Test
Agresor či oběť?
Tyto dva póly jednoho problému se výrazně liší. Zkuste si udělat náš minitest. Nevyhýbejte se žádné odpovědi a buďte k sobě i k svému dítěti spravedliví. Neplatí, že obětí se stávají jen některé děti. Naopak, obětí se může stát každé dítě, normálně vyvinuté, klidné, přemýšlivé, snaživé, fyzicky přiměřeně vyspělé. Stejně tak neomlouvejte a nepřehlížejte projevy, které mohou vést k tomu, že se z vašeho dítěte stane agresor. Uvedené znaky nechápejte tak, že se jejich nositel automaticky stane agresorem nebo obětí. Jsou však významným signálem, který při vhodných podmínkách a odpovídající situaci, může dostat vaše dítě do role agresora nebo oběti.
Agresor
a) dítě (ano - ne)
je zlomyslné
je impulsivní, nepřiměřeně podrážděné
často je náladové
bývá nevraživé, sprosté
časté jsou u něho projevy zuřivosti, vzteku
vyžaduje obdiv, chce být středem pozornosti
má velikášské tendence
doma i ve škole má časté kázeňské problémy
je závistivé
těžko se přizpůsobuje
nerado přijímá společenské normy
je hrubé, surové
má sklony bezdůvodně ničit věci
je u něj narušen vztah k autoritě
dává často najevo svou sílu, fyzickou i psychickou převahu
mezi dětmi se bezohledně prosazuje
rád zdůrazňuje své přednosti
touží být mocné
rádo ovládá druhé, často poroučí
rádo veřejně ponižuje druhé
je kruté ke zvířatům
je kruté k jiným dětem
často vyvolává rvačky
má sklony okrádat mladší a slabší
vyhledává činnosti spojené s rizikem
zapojuje se do skupin, kde vládne násilí a jsou častější sklony k trestné činnosti
dělá rádo věci, které druhým vadí
rádo vyhledává v televizi a filmu násilí
toto násilí prožívá se zaujetím
má pocit uspokojení v situaci, kdy vidí utrpení druhého
těžko vyjadřuje své city
těžko se vžívá do pocitů druhých
na kritiku reaguje nepřiměřeně
má sklony násilně řešit konflikty
fyzicky napadá druhé i když nejde o sebeobranu
omezuje druhé v jejich projevech a jednání
využívá druhých pro své cíle
b) rodina (ano - ne)
projevuje se ve vaší rodině agresivita, brutalita
je vůči dítěti uplatňován náročný přístup (vojenský dril, bez potřebné míry lásky)
prosazují dospělí členové rodiny svoji moc autoritativně
projevují se v rodině sadistické tendence
je dítě v rodině často fyzicky napadáno některým členem rodiny (otcem, matkou, sourozenci, nevlastním otcem apod.)
dochází ve vaší rodině k fyzickému násilí (např. mezi rodiči)
dítě je v rodině ponižováno
je některým členem rodiny nenáviděno pro jeho zdravotní postižení, tělesný handicap apod.
používáte často tělesné tresty
používáte často nadávky
ponižujete a zesměšňujete dítě
zacházíte krutě s dítětem
dochází často ke konfliktům mezi otcem a dítětem, které končí fyzickým potrestáním
otec omezuje autonomii dítěte
otec je k dítěti odměřený, bez potřebné dávky citu a lásky
matka často používá fyzické tresty
dává v rodině někdo najevo zklamání z narození dítěte.
Pokud jste byli k sobě, k dítěti i situaci v rodině spravedliví, pak jste si vytvořili určitý obrázek toho, zda se vaše dítě může či nemůže stát agresorem. Pokud v odpovědích převažuje ANO, pak byste neměli otálet a pokusit se změnit vše, co se změnit dá. Jistě vám i v tomto případě mohou pomoci odborníci ve Středisku výchovné péče či v Pedagogicko-psychologické poradně. Na závěr této části jedna rada. Dokážete-li zastavit agresi v dětském věku, máte naději, že snížíte nebo zastavíte riziko kriminalizace v dospělosti. Bude-li tomu naopak, dítě zjistí, že krutost se vyplácí, a je-li nepotrestána, brutalita a agresivita dítěte poroste.
Oběť - týrané dítě (ano - ne)
dítě dává najevo své přednosti výrazně, často i nevhodně
viditelně zvýrazňuje svůj vřelý vztah k některému učiteli
odlišuje se výrazně od třídy svou inteligencí (kladně i záporně)
výrazně se odlišuje svými projevy
snaží se vetřít do přízně silnějších
obléká se jinak než ostatní
je výrazně obézní
je tělesně slabé, má malou fyzickou sílu
je tělesně neobratné
má tělesný handicap nebo vzhledovou vadu
těžko snáší fyzický střet
není schopno se ubránit před případným napadením
má obavy z měření sil
vyhýbá se tvrdším sportům (hokej, kopaná apod.)
podceňuje své schopnosti, výkony
je nešikovné
nedokáže se vzepřít ústrkům
nedokáže přijmout běžné škádlení či postrkování
je viditelně bojácné
je plaché
je výrazně citlivé
mezi vrstevníky se projevuje nevýrazně
těžko se prosazuje
těžko navazuje kontakt s vrstevníky
nemá kamarády, je osamělé
má nízké sebevědomí
je zamlklé, neprůbojné
nesnáší posměch
často pociťuje zahanbení
není schopné vzbudit sympatie dětí i dospělých
nedokáže poskytnout citovou odezvu
je příliš sebekritické
snadno propadne panice a malomyslnosti
se svými pocity se těžko svěřuje i svým rodičům
Převažuje u vašeho dítěte ANO nebo NE? V případě, že převažuje ANO, je nutné vyhledat pomoc, protože sami situaci asi těžko zvládnete. Nečekejte a začněte, dokud je čas. Šikana se v prvních stádiích většinou těžko pozná, ale stopy, které zanechá na dítěti, bývají hluboké a často i trvalé. Změnit zjištěný stav v případě převažujících ANO je nutné v zájmu vašeho dítěte. Obraťte se proto na Pedagogicko-psychologickou poradnu, pomohou vám i pracovníci Střediska výchovné péče.