Domácí násilí
Definice a formy domácího násilí:
- je založeno na fyzickém napadání, psychickém týrání, na sexuálním zneužívání či na kombinaci těchto prostředků.
- Můžeme se s ním setkat ve velmi různých rodinách. Nezávisí na materiálním zázemí rodiny, na vzdělání partnerů, ani na jejich profesi či víře.
- Typickým znakem je gradující vývoj útoků, vzrůstající rafinovanost a krutost vůči oběti. Bez vnější pomoci nepřestane!
- Domácí násilí se odehrává mezi blízkými lidmi, kdy mezi pachatelem a obětí jsou citové, sociální a ekonomické vazby. Jedná se o agresivní chování agresora vůči své oběti, ve většině případů v soukromí bytů či domů rodin. Děje se, když je blízká osoba ve vztahu k Vám majetnická a žárlivá, požaduje naprostou kontrolu nad vším, co děláte, když se násilí opakuje a stupňuje.
Nejčastějšími formami domácího násilí je násilí psychické, fyzické, sociální, ekonomické a sexuální. Ve většině případů pachatel domácího násilí nepoužívá jednu z forem, ale většinou jde o kombinaci více z nich, kdy jedna je dominantní
- fyzické: zahrnuje různé způsoby ubližování jako je např. strkání, fackování, bití pěstmi, tahání za vlasy, pálení, kopání, smýkání, ohrožování zbraní, nožem, házení předměty, přesunutá agrese proti věcem, oblíbenému domácímu zvířeti
- psychické: se projevuje zejména citovým a slovním týráním, objevují se různé druhy zesměšňování a osočování na veřejnosti, ponižování, obviňování, pronásledování, kontrolování. Mezi prostředky nátlaku patří buzení v noci, odpírání spánku, výslechy, násilník si vynucuje poslušnost, podřízenost oběti
- sociální: násilí má za cíl oběť především izolovat, agresor své oběti zakazuje stýkat se s rodinou, přáteli, blokuje jí telefon, zamyká ji, pomlouvá mezi blízkými osobami
- ekonomické: oběti je zamezováno disponovat finančními prostředky, či je legálně získat
- sexuální: zahrnuje všechny sexuální činy, které jsou na oběti vynucovány a které podstupuje nedobrovolně či s nechutí
Domácí násilí se může dít na dětech, na ženách, na seniorech, na zdravotně postižených, na mužích.
Typické znaky domácího násilí:
- soukromí - agresor na svou oběť útočí na soukromé půdě, eventuálně jinde v ústraní, kam nedosahuje veřejná kontrola, oběť je v průběhu fyzického, psychického či sexuálního napadání izolována od možnosti pomoci zvenčí
- opakování - domácí násilí má svou příznačnou dynamiku, předchází mu často snaha izolovat oběť od sociálního okolí a dlouhodobě se rozvíjející patologická vazba v dyádě - agresor x oběť Malými útoky je oběť zpočátku zaskočená, má tendenci agresora omlouvat, agresor postupně stupňuje intenzitu ataků a zkracuje intervaly klidu.
- specifičnost - motivace domácího násilí je zcela jiná než motivace běžných kriminálních činů. Agrese nesměřuje ke konkrétnímu cíli či účelu, jednotlivé ataky nic konkrétního neřeší a nejsou páchané ani ve stavu silného emočního rozrušení.
Za domácí násilí nelze považovat chování mezi partnery, kdy dochází k vzájemnému napadání, hádkám, sporům a nejsou zde jasně vymezené role oběti a agresora ? tzv. italské manželství.
Základní typy agresora:
- domácí násilník - doma agresor a pro okolí konformní seriózní osoba, kontrolovaný pachatel s dvojí tváří, jinak slušný, násilný jen v rodině, často je pachatel z vyšších sociálních vrstev
- generalista - používá násilí v rodině, ale i vůči jiným osobám
- situační domácí agresor - násilí je podmíněno vnějšími situačními okolnostmi (dlouhodobá nezaměstnanost, mimomanželský vztah)
- na droze závislý pachatel - domácí násilí se vztahuje k abúzu alkoholu nebo jiné drogy
- sadistický agresor - porucha osobnosti
- sociálně problémový pachatel domácího násilí - jedinec často z nižších sociálních vrstev, vykazující sociálně patologické projevy
Následky domácího násilí:
- zvýšená psychická zranitelnost, trpí pocity viny, obviňují se z vyprovokování a zodpovědnosti za násilí
- ztráta sebevědomí, domnívají se, že nejsou schopni přežít bez cizí pomoci
- pocit bezmoci, cítí se sociálně izolovaní, opuštění, rozpolcení, zmatení, nemají kontrolu na situací
- ztráta životních iluzí, o které se opírá duševní stabilita
- intenzivní pocit viny, sebeobviňování, věří v mýty o domácím násilí ( př. že provokují agresora)
- nápadná oddanost vůči trýzniteli, jsou v rozpacích, pokud mají přiznat, že jsou týráni nebo že zůstávají v násilném vztahu
- emocionální labilita zažívají stresové reakce s fyziologickými komplikacemi ? únava, vyčerpanost, bolest zad, nespavost, bolesti hlavy, dýchací problémy, svalové křeče
- vymizení radosti ze života, ztráta osobních perspektiv, upřednostňují potřeby dalších členů rodiny před vlastními
- získaná nedůvěra ve vlastní síly, popírají hněv zapříčiněný týráním, ale vybuchují kvůli každé maličkosti
- pocit vlastní nedostatečnosti ,často jsou v depresi nebo se bojí
- sebedestruktivní či depresivní ladění, mají pocit bezmoci, neexistuje možné řešení
Kromě následků fyzického týrání - zlomeniny, potraty, trvalá poškození zdraví je možné se setkat s paradoxním stavem, kdy oběti týrání se snaží popírat závažnost situace, mají často pocit, že musí chování agresora přetrpět a že nemají jinou možnost. Některé oběti se za svoji situaci stydí, bojí se nepochopení okolí, samoty, jsou na partnerovi finančně závislé.
Mnoho násilníků svoji oběť tyranizují i poté, co se je pokusí opustit. Celou situaci často komplikuje solidarizující chování ženy s agresorem, které se může projevovat i tendencí zapírat uskutečněné trestné činy. Tento fenomén patří ke strategiím přežití těchto žen, srovnatelných s tzv. stockholmským syndromem, s následujícími symptomy kdy je ohrožen život oběti, nebo oběť nemůže utéct(nebo si myslí, že nemůže utéct), nebo je oběť izolovaná od ostatních lidí a nebo když se pachatel chová k oběti čas od času vstřícně.
Co nasvědčuje o týrání oběti:
- časté návštěvy u lékaře
- zranění na několika místech - často také na prsou, v oblasti břicha
- potíže s trávicím traktem a žaludkem
- porucha příjmu potravy - anorexie, bulimie
- deprese, úzkostlivost, sebevražedné myšlenky
- důkazy o sexuálním násilím
- sebezničující reakce oběti jako je popírání viny útočníka (týraná žena vyviňuje partnera a omlouvá jeho agresivní chování vnějšími okolnostmi, jeho nezaměstnaností, nemocí, alkoholizmem)
- minimalizace následků (žena bagatelizuje svá zranění, zlehčuje intenzitu i nebezpečnost útok, nevnímá vážnost situace)
- popírání viktimizace (žena pro svá zranění uvádí nepravé důvody, mohou se objevit zvláštnosti např. amnézie, necitlivost na bolest)
- odmítání možností záchrany (žena odmítá reálné možnosti pomoci, patří sem opakované návraty k partnerovi, nerozhodnost v podání žádosti o rozvod).
- traumatizujícími představami, nadměrně emočně reaguje na normální podněty.
Domácí násilí a děti
V rodinách, kde dochází k domácímu násilí, jsou často vychovávány děti, které jsou buď svědky agresivních projevů nebo i často oběti samé. Dlouhodobě trvající násilnosti v rodině negativně poznamenají jejich další vývoj. Nejsou ochotny o svých zážitcích hovořit, postupně se sociálně izolují, vyhýbají se spolužákům a vrstevníkům. Často lze u nich zaznamenat příznaky trvalé předrážděnosti, napětí, paniku, poruchy spánku apod.
U dětí vystavených traumatizaci je možné sledovat podle věku - zaostalost ve vývoji, problémy s učením, zmatenost, napětí, pláč a křik, noční můry , zlobení, agresivitu vůči dětem, rodičům, hračkám , patrné regresivní formy chování, tendence k sebeobviňování, ale i bezohlednost k druhým, porušování norem, nedbalost, zhoršení ve škole, nesoustředění, únik k nebezpečným hrám, nebo naopak u školních dětí můžeme sledovat extrémní snahu, aby kompenzovaly poměry v rodině.
U starších dětí do 18 let můžeme pozorovat velké změny v chování a vztahu k rodičům, únik k nebezpečným způsobům chování (drogy, promiskuita, záškoláctví) jak vyrovnání se se stresem, strachem, pocity bezmoci. Dochází ke snížení sebehodnocení a výkyvy v sebedůvěře, objevují se změny v oblasti sociální, snaha se izolovat, či vyhýbat kontaktům s vrstevníky, nebo naopak vystupňovaná potřeba účasti na všech aktivitách.
Pomoc obětem DN
Významnou možností pro oběti domácího násilí, které chtějí řešit svou situaci, mohou se domáhat ochrany cestou občanskoprávního řízení u soudu. Oběť domácího násilí může podat návrh soudu, aby vydal předběžné opatření a toto opatření trvá jeden měsíc. Jedná se o dočasné opuštění bytu nebo domu společně obývaném s ohroženou osobou, jakož i bezprostředního okolí, zdržení se setkání s ohroženou osobou a navazování s ní kontaktů.
Zažila jste, že by se k vám či vaší známé choval partner následujícím způsobem?
-
fyzické napadání či vyhrožování napadnutím
-
sexuální zneužívání
-
dlouhodobé ponižování nebo zastrašování
-
donucená izolace od rodiny či přátel
-
odepření finančních prostředků
To jsou příklady domácího násilí zahrnujícího násilí proti partnerovi, násilí uvnitř rodiny a zneužívání dětí.
Přibližně 95 % jeho obětí jsou ženy. Pachatelem je většinou muž, který chce projevit moc nad manželkou, přítelkyní (v některých případech i nad matkou), stejně tak je však namířeno i proti dětem či dalším členům rodiny. Občas k němu dochází i v homosexuálních a lesbických vztazích a v malém počtu případů ho použijí ženy proti svému partnerovi.
Domácí násilí má mnoho forem. Přestože se jednotlivé případy od sebe liší, existují určité společné rysy, dokazující, že se jedná o složitý celospolečenský problém, který vychází z pocitu moci, domnělého práva ovládat a kontrolovat život partnerky (event. partnera)
Nikdo není povinen snášet týrání, vydírání nebo jiné násilí.
Když taková situace nastane, nebojte se, nestyďte se, nekryjte mlčením své násilnické příbuzné nebo jiné osoby, které se mají o vás starat, a všemi možnými prostředky se snažte zastavit projevy násilí, které je na vás pácháno!
- vyhledejte odbornou pomoc lékaře, právníka, psychologa, obraťte se na orgány Policie ČR
- řešte problém na samém začátku
- hledejte aktivně pomoc u důvěryhodných lidí a odborníků
- využijte anonymní poradenské služby nebo tísňového volání
- trvejte na tom, aby lékař, pečovatelka apod. mohli vstoupit do vašeho bytu
- trvejte na svém soukromí
- udržujte kontakt s vrstevníky, přáteli a sousedy, neizolujte se
- v případě vážného napadení, zanedbávání, týrání si připravte BEZPEČNOSTNÍ PLÁN
- u důvěryhodné osoby si uschovejte náhradní klíče, důležité doklady, oblečení
- domluvte si dorozumívací signály s lidmi, kteří vám chtějí pomoci
- pro případný útěk si naplánujte vhodnou dobu
- pamatujte si nebo mějte u sebe kontakty na linky bezpečí a nebojte se je v případě nutnosti použít
- je-li to ve vašich silách, snažte se uchovat důkazy o fyzickém násilí – fotografie modřin, zranění, roztrhané oblečení apod.
- pokuste se zajistit svědky, nejlépe, když po napadení vyhledáte lékaře, který vás ošetří a o všem vypracuje zprávu pro další šetření
- po útoku neuklízejte důkazy – rozbité sklo, chomáče vlasů, roztrhané oblečení, apod.
- je-li ohroženo vaše zdraví nebo život, volejte policii
K domácímu násilí dochází většinou opakovaně a záměrně, kromě psychického teroru (např. zamykání v bytě či odpírání potravy) a surového bití zahrnuje i případy končící vážným poraněním s doživotními následky či dokonce zabitím.
Fyzické ani psychické týrání založené na moci nad druhou osobou nemůže být soukromou záležitostí.
Nikdo nemá právo druhého bít, ponižovat, k něčemu nutit proti jeho vůli jen proto, že má větší moc.
Navíc nelze opomenout děti, které jsou svědky násilí a později mají často podobné problémy ve vlastních rodinách.
K domácímu násilí dochází ve všech společenských vrstvách bez ohledu na to, kolik peněz partneři vydělávají či jaké mají vzdělání.
Podle psychologické sondy mělo v ohlášených případech násilí 38 % agresorů vysokoškolské a 24 % středoškolské vzdělání, byli mezi nimi lékaři, právníci soukromí podnikatelé.
Násilné činy nemohou být sváděny na alkohol. Dochází k nim i v rodinách, kde partner nepije – statistika uvádí jen ve 22,6 %.
Pití může ovlivnit násilné chování, zároveň však poskytuje snadnou omluvu. Pro mnoho žen je jednodušší myslet si, že by je partner neuhodil, kdyby byl střízlivý.
Mnohem častěji se jedná o promyšlené činy, následek stresu a snahu „povyšovat se” nad ženu (37,3 %). Podle Nadace Rosa je v 34 % případů příčinou agrese žárlivost, v 14,5 % duševní porucha partnera, v 8 % se jedná o oboustrannou agresi a v 9,6 % případů o sexuální zneužívání.
Násilníci často tvrdí, že je k činu vyprovokovalo chování partnerky. To je však ve většině případů pouze následné hledání omluvy. Za záminku násilí může posloužit cokoli - od hádky či nepodložené žárlivosti až po večeři, která není vhod. Ani hádka (a následné nezvládnutí vzteku) však nemůže být pro agresora omluvou pro napadnutí partnerky. Vždyť má-li vztek na někoho cizího, ani zdaleka nepomýšlí na to, že by ho napadl. Skutečnost, že se jedná o jeho partnerku či manželku, ho neopravňuje chovat se k ní agresivně, majetnicky či povýšeně.
Ženy dokáží setrvat ve vztahu s násilnickým partnerem z různých důvodů i několik let: chtějí poskytnout dětem domov v rodině s oběma rodiči, omlouvají partnera, mají ho rády i přes jeho chování, bojí se, jak na ně bude nahlížet společnost nebo mají strach, že samy neuživí rodinu s dětmi. Důležitým faktorem je i strach, že je partner najde a zabije, jestliže ho opustí.
Nemalou roli zde hraje i nedostatek útulků a azylových domů - ženy nemají kam odejít.
Tento přehled uvádí způsoby a metody, ke kterým se agresoři nejčastěji uchylují. Může vám pomoci ujasnit si, zda vy nebo někdo, koho znáte, žije ve vztahu, kde dochází k násilí. Čím více prvků podobného chování vašeho partnera v něm naleznete, tím horší může situace být. Rozpoznání signálů poukazujících na násilí je důležité k tomu, abyste mu předešly či ho přerušily.
Fyzické násilí
Násilí namířené proti vám či vašim dětem (případně i oblíbenému zvířeti) např. fackování, kopání, škrcení, bití či mlácení o zeď, rány pěstí, ohrožování zbraní, pokus zabít vás či někoho, koho milujete, vyhrožování násilím.
Sexuální zneužívání
Používání síly či výhrůžek za účelem donutit vás k sexu nebo sexuálním praktikám, které odmítáte.
Citové a ekonomické vydírání
Odpírání styku s nejbližší rodinou, nedostupnost finančních prostředků.
Destruktivní kritika
Nadávání, obviňování, ponižování, pokořující poznámky či gesta.
Ekonomická kontrola
Omezení přístupu k penězům, zákazy či jiné úmyslné narušování vaší práce (a případné výhrůžky, že vás oznámí úřadům).
Nátlaková taktika
Nátlak obviňováním či jinou formou zastrašování, nečestné ovlivňování dětí, rozkazování, co máte dělat, zabraňování spánku či odpírání potravy.
Izolace
Bránění navštívit příbuzné či přátele, odmítání dát vám klíče, sledování telefonátů, pronásledování vás, nečekané kontrolní návštěvy či telefony.
Znevažování a podceňování vaší osobnosti
Ponižování ve společnosti, neposlouchání či přerušování hovoru s cílem dát vám najevo, kdo “má skutečnou moc”, nebo jiný způsob, jak vás zesměšnit.
Vydírání sebedestruktivním chováním
Vyhrožování sebevraždou či jinými formami sebepoškozování, neučiníte-li, co si přeje.
Pamatujte si, že násilí, které se nezastaví v samotném zárodku, se bude stupňovat !!!
Případy domácího násilí mají většinou podobný průběh:
Vystupňování napětí
kritizování, nadávání, vyhrožování, křičeníSamotný akt násilí
fyzické napadání, sexuální zneužívání, psychický nátlak s cílem pokořit vás či dostat tam, kam násilník chceOmluvy, svalování viny na jiné
omluvy za napadení, dárky na usmířenou, obviňování ženy, že za napadení může vlastně ona, sliby, že se nic podobného už nebude opakovat.
Tyto tři části cyklu se neustále opakují a láska, naděje a strach neustále ztěžují ukončení vztahu:
- Láska k partnerovi, pocit, že vztah má i své dobré stránky.
- Naděje, že se partner změní.
- Strach, že hrozby zabitím se stanou skutečností, že si vás najde, když odejdete.
Nebojte se vyhledat jakoukoliv pomoc!!! A kde ji najdete?
Policie ČR -158, Městská policie – 156, Záchranná služba – 155, 112
DONA – 251 511 313 – nonstop, RIAPS – 222 580 697 – nonstop,
ELPIDA bezplatná linka po - pá od 8 do 20 hodin – 800 200 007
SENIOR TELEFON – 800 157 157 – nonstop
BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ – CENTRÁLA TEL. 257 317 110
INTERVENČNÍ CENTRUM – SOKOLOV 359 807 001
K. VARY 359 807 OO2
www.pomoc v nouzi.cz
www.centrum-poradenství.cz
STÁHNĚTE SI APLIKACI BRIGHT SKY
Bright Sky je web a mobilní aplikace kompatibilní se zařízeními Android i iOS. Vznikla díky úzké spolupráci Nadace Vodafone, ROSA – Centrum pro ženy, z.s., Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR.
Její cíl je nabídnout uživatelům praktickou podporu a informace, jak reagovat na domácí násilí. Využít jí může kdokoliv ať už při pocitu samoty, obav o druhého nebo při vlastním pocitu nebezpečí. Kromě praktických rad také zobrazuje kontakty na organizace, které se touto problematikou zabývají, disponuje funkcí okamžitého zavolání policie na lince 158 a usnadňuje vyhledávání pomoci podle polohy uživatele. Obrovskou výhodou je, že se aplikace dokáže tvářit jako aplikace úplně jiná, např. předpověď počasí, mobilní hra nebo kalendář. To lze využít třeba v situacích, kdy oběť domácího násilí potřebuje aplikaci před útočníkem skrýt.
Webová verze je určená převážně těm, kdo si nemohou či nechtějí stáhnout mobilní aplikaci. Nabízí stejné funkce jako ta mobilní. Jediný rozdíl je v tom, že z ní nejde přímo volat do center pomoci obětem násilí.
Funkce Můj deník
V neposlední řadě si v aplikaci může uživatel vést deník, do kterého lze vkládat fotografie, videa, hlasové záznamy a lze do něj psát. Uživatel zde navolí mailovou adresu a veškeré soubory, které do deníku nahraje, se na zmíněný mail automaticky odešlou - v telefonu ani v aplikaci se vložené soubory neuchovávají. Tyto soubory pak lze použít jako důkaz proti útočníkovi, který na oběti páchal domácí násilí.
Proč je Bright Sky potřeba?
- Nějakou formu domácího násilí zažila za svůj život každá třetí žena v Česku.
- Oběti své trápení často úspěšně tají, průměrně 8 – 10 let.
- V každé školní třídě jsou dvě až tři děti, které jsou doma svědky násilí mezi rodiči.
- Desítky žen ročně zemřou rukou (ex)partnera.
Více o aplikaci ZDE